Johnny159 na Blog.cz

ahoj...sory, že jsem tady tak dlouho nebyla...ten blog mě trochu blbnul..., ale teď je to už v pohodě....super

Krimi / Muzikál / Thriller
USA / Velká Británie, 2007, 117 min

Režie: Tim Burton
Hrají: Johnny Depp, Helena Bonham Carter, Alan Rickman, Timothy Spall, Sacha Baron Cohen, Jamie Campbell Bower, Laura Michelle Kelly, Jayne Wisener, Ed Sanders, Anthony Head, Peter Bowles

Obsah:

Film podle legendy o Sweeney Toddovi z 19. století a

jí inspirovaného broadwayského muzikálu s hudbou a texty Stephena Sondheima. Benjamin Barker, nyní pod jménem Sweeney Todd (Johnny Depp) se vrací do Londýna poté, co byl neprávem odsouzen soudcem Turpinem (Alan Rickman), který znásilnil jeho ženu (ta poté spáchala sebevraždu) a přivlastnil si jeho dceru. Nad krámkem paní Lovettové (Helena Bonham Carter) s "Nejhoršími masovými koláči v Londýně", si Todd otevře holičství. A s její pomocí se zbavuje všech lidí, kteří mu kdy byli na obtíž a doufá, že se opět setká se svou dcerou Johannou (Jayne Wisener).

Panda červená (Ailurus fulgens), je šelma rozšířená v jižní Asii. Jde o jediného žijícího zástupce čeledi Ailuridae příbuzné lasicovitým, medvídkovitým a skunkovitým šelmám.

Délka těla pandy červené je 50 až 60 cm, délka ocasu 30 až 50 cm a dosahuje hmotnosti okolo 3 až 4,5 kg. Dožívá se až 14 let. Má dlouhou, hustou srst, svrchu krásně rudohnědou nebo kaštanovou, naspodu těla a na končetinách leskle černou jen okraje uší, čenich a skvrny nad ušima jsou bělavé. Velmi kulatá hlava upomíná na kočku. V obličejové části je žlutobílá s hnědými obličejovými tvářemi a skvrnami pod očima (,,slzy"). Celkový vzhled pand doplňuje ještě dlouhý huňatý a široký ocas, který je na červeném podkladě tmavě kroužkován. Tlustá kožešina na nohách poskytuje ochranu proti chladu a skrývá i pachové žlázy. Panda červená připomíná menší postavou na krátkých nohách a dlouhým ocasem spíše mývala než medvěda. Také menším počtem zubů (3,1,3,2/3,1,4,2=38) je bližší šelmám medvídkovitým. Prsty má poměrně krátké, opatřené polozatažitelnými drápy a stejně jako panda velká našlapuje, na rozdíl od ostatních medvědů na celá chodidla. U pandy červené se vyvinul "šestý prst", palec navíc, který je tvořen výrůstkem zápěstní kosti. Můžeme jej najít i u její příbuzné Pandy velké. Tento prst umožňuje lepší uchopování větví, hlavně bambusu a větší stisk.

Jejím domovem jsou horské lesy v podhůří Himaláje v jižní Číně a Barmě. Panda červená je jedním z nejvýše žijících zvířat, protože se běžně vyskytuje v nadmořských výškách od 2000 m.n.m, ale i převyšujících 4000 m.n.m. Hrst fosílií bylo také objeveno v Severní Americe.

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca - doslovně "kočičí-stopa černá-a-bílá", čínsky: pinyin: dà xióng māo) je savec nyní řazený do čeledi medvědovití, který pochází z centrální Číny. Panda velká žije v hornatých oblastech, jako Sečuán a Tibet. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.

Čínský název je složenina "medvěd-kočka". Západní ekvivalent panda pochází od její vzdálené příbuzné pandy červené, jde o francouzskou adaptaci nepálského slova "požírač bambusu". Dokud nebyla známa tato příbuznost (panda červená byla objevena v roce 1901), byla panda velká známá jako medvěd černobílý. Díky nejasné taxonomii získala v jednotlivých jazycích řadu ekvivalentních vědeckých pojmenování, v latině například Ailuropus melanoleucus, v češtině ještě panda černobílá a medvěd bambusový.

Po mnoho desetiletí byla přesná vědecká klasifikace pandy předmětem debat, protože jak panda velká tak panda červená sdílejí vlastnosti medvědů i mývalů. Nicméně genetické testy odhalily, že panda velká je vskutku medvěd a patří do čeledi medvědovití. Jí nejblíže příbuzný medvěd je medvěd brýlatý z Jižní Ameriky.

Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Přestože se řadí mezi šelmy, je její potrava převážně rostlinná. Její trávící ústrojí má sice stavbu obvyklou spíše pro masožravce, unikátní bakteriální mikroflóra ve střevech jí však umožňuje bez problémů tuto těžkou potravu strávit. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši.

Její tlapa je velmi neobvyklá; s "palcem" a pěti prsty; "palec" je ve skutečnosti modifikovaná kost zápěstí. Stephen Jay Gould o této skutečnosti napsal pojednání; jeho název Palec pandy (The Panda's Thumb) pak použil jako název své knihy.

Panda velká patří k ohroženým druhům, nebezpečí se zvyšuje s postupujícím narušováním jejích přirozených lokalit a velmi slabou porodností ať už v zajetí nebo v přírodě. Věří se, že v přírodě žije ještě 1 600 jedinců. Panda velká je symbolem Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF, http://www.wwf.org).

Dospělá panda velká v ZOO v San Diegu.

Západ se poprvé seznámil s pandou velkou v roce 1869 díky cestovnímu deníku francouzského misionáře Armanda Davida (1826-1900). Veřejnost si pandu velmi oblíbila, přinejmenším díky tomu, že je na první pohled roztomilá jako dítě a podobá se živému plyšovému medvídku. Fakt, že je obvykle zobrazována pokojně žvýkající bambus, na rozdíl od lovu, také přispívá jejímu obrazu nevinnosti.

Zapůjčování pand velkých americkým a japonským ZOO tvořilo důležitou část diplomacie Čínské lidové republiky v 70. letech 20. století a tvořilo první kulturní výměny mezi ní a Západem.

Od roku 1984 pandy přestaly být používány pro diplomatické účely. Namísto toho začala Čína nabízet zapůjčení pandy ostatním národům na 10 let. Obvyklé podmínky půjčky činí 1 000 000 $ za rok a ustanovení, že jakékoliv mládě narozené v době půjčky patří Čínské lidové republice.

V roce 1998 soudní proces vedený WWF podnítil požadavek amerického ministerstva ochrany přírody (U.S. Fish and Wildlife Service), aby americké ZOO hledaly takové cesty k dovozu pand, které zajistí přesměrování alespoň poloviny částky požadované Čínou do ochrany jejich přirozeného prostředí. Ministerstvo hodlá povolovat jen dovozy pand, které tuto podmínku splní.